Zákonité srůstání krystalů

V přírodě se často, zvláště u některých minerálů, vyskytují zákonité srůsty krystalů, tedy srůsty, které lze (většinou) vyjádřit pomocí Millerových symbolů (na rozdíl od nepravidelných srůstů, jimiž vznikají krystalové agregáty). Zákonité srůsty lze klasifikovat takto:

Srůst rovnoběžný (paralelní) vzniká v případě, že srůstající jedinci jsou stejně orientováni (jejich osní kříže jsou v rovnoběžné poloze). Časté jsou např. rovnoběžné srůsty krystalů křemene, barytu, epidotu, kalcitu, a jiných minerálů (obr. 2.47). Pokud krystaly srůstají přibližně rovnoběžně (s odchylkou do několika stupňů), mluvíme o pseudoparalelním srůstu (obr. 2.48).

Srůst dvojčatný je zákonitý srůst krystalů v poloze jiné než rovnoběžné – vznikají dvojčata. Vnitřní stavby dvojčete aragonitu v oblasti styku krystalových jedinců je znázorněna na obr. 2.49. V morfologii krystalů se dvojčatění často projevuje vznikem dutých (zapuklých) úhlů (větších než 180° ), které ovšem nemusí být vždy vyvinuty (obr. 2.50). Dalším morfologickým znakem dvojčat může být zpeřené rýhování ploch. Pokud se dva srůstající krystaly vzájemně “dotýkají”, mluvíme o dvojčatech dotykových (kontaktních). Když se dvojčatící jedinci vzájemně prorůstají, hovoříme o penetračních dvojčatech (obr. 2.51). Zákonité srůsty více než dvou krystalových jedinců se označují jako trojčata, čtyřčata atd. (obr. 2.52). Zákonitým srůstáním velkého počtu jedinců vznikají srůsty polysyntetické (mnohočetné)(obr. 2.53).

Dvojčatící krystalová individua jsou souměrně sdružena podle dvojčatných prvků: buď podle dvojčatné roviny, která je rovinou symetrie dvojčete, nebo otočením kolem dvojčatné osy, která je současně dvojčetnou osou symetrie celého dvojčete. Dvojčata proto vždy nabývají vyšší symetrie, než má krystalový jedinec. Dvojčatný srůst můžeme ve většině případů definovat dvojčatným zákonem, tedy Millerovým symbolem dvojčatné roviny či dvojčatné osy. Pro běžně se vyskytující dvojčatné zákony některých minerálů se vžila speciální pojmenování (např. ortoklas dvojčatí mj. podle zákona karlovarského, manebašského či bavenského).

Uplatňuje-li se při dvojčatění jen jeden dvojčatný zákon, hovoříme o jednoduché srostlici. Pokud srůstají tři nebo více krystalů podle alespoň dvou zákonů, mluvíme o složené srostlici (komplexu) (obr. 2.54).

Dvojčatění podle roviny
Dvojčatná rovina je rovina symetrie celého dvojčete. Oba jedinci jsou k ní orientování zrcadlově souměrně (obr. 2.55). Dvojčatná rovina je vždy totožná s některou na krystalu existující nebo alespoň možnou plochou, takže ji lze popsat Millerovým symbolem (např. “dvojče kalcitu podle (0001)”). Dvojčatná rovina má obvykle jednoduchý (nízký) Millerův symbol. Vedle dvojčatné roviny je třeba u některých dvojčat odlišovat rovinu srůstu, tedy rovinu, v níž dvojčatící krystaly srůstají. Příkladem budiž dvojče ortoklasu podle tzv. karlovarského zákona: podle roviny srůstu (010) srůstají dva krystaly zrcadlově souměrné podle dvojčatné roviny (100) – obr. 2.56. Ve většině prípadů ovšem bývá rovina srůstu totožná s rovinou dvojčatnou.

Dvojčatění podle osy
Dvojčatná osa je dvojčetnou osou symetrie celého dvojčete. Je obvykle totožná s některou na krystalu existující nebo alespoň možnou hranou (obr. 2.57). Dvojčatění podle osy je méně běžné než dvojčatění podle roviny.

Zákonité srůsty krystalů různých minerálů (epitaxe)
Poměrně vzácně se v přírodě vyskytují epitaktické srůsty, zákonité srůsty krystalů různých minerálů. Podmínkou epitaxe je stejná nebo alespoň podobná struktura srůstajících krystalů v ploše srůstu. Příkladem může být rovnoběžné srůstání kyanitu a staurolitu, albitu a ortoklasu (obr. 2.60), rutilu a hematitu či pyritu a markazitu. Nejčastějším případem epitaxe je tzv. písmenková žula, která se hojně vyskytuje v některých pegmatitech. Jde o paralelní srůst krystalů křemene, často kostrovitě vyvinutých, epitakticky zarostlých do krystalu draselného živce (obr. 2.61).

další »»