Obecná mineralogie » Morfologická krystalografie » Krystaly v přírodě » Pseudosymetrie a mimesie

Pseudosymetrie a mimesie

Krystaly některých minerálů s nižší symetrií vykazují jen malé odchylky od symetrie vyšší. V takových případech bývají krystaly habitem podobné krystalům s vyšší symetrií – hovoříme o tzv. pseudosymetrii. Například u rombického minerálu aragonitu je úhel ploch (110) : (10) = 63° 48´ a úhel ploch (010) : (110) = 58° 06´. Úhly se tedy blíží 60° , takže krystaly aragonitu se na pohled jeví jako hexagonální (obr. 2.62). Říkáme, že aragonit tvoří pseudohexagonální krystaly. Pseudosymetrie je u minerálů poměrně častá a vyskytuje se ve všech soustavách (s výjimkou kubické, která má nejvyšší symetrii vůbec).

Pseudosymetrické krystaly jeví často tendenci tvořit srostlice se zdánlivě vyšší symetrií, někdy i velmi komplikované. Takové srostlice označujeme jako mimetické a jev jako mimezii (mimezi). Například výše zmíněný aragonit často tvoří mimetická dvojčata i vícenásobné srostlice podle ploch vertikálního prizmatu {110} . Celá srostlice tak opět napodobuje hexagonální symetrii (obr. 2.63).

S mimesií se často setkáváme u krystalů hemimorfních oddělení. Např. minerál hemimorfit, krystalizující v oddělení rombicky pyramidálním, často tvoří dvojčata podle (001), čímž napodobuje rombickou holoedrii (odd. rombicky dipyramidální) – obr. 2.64. Díky mimesii zvyšují některé minerály svoji symetrii velmi podstatně. Například monoklinický minerál phillipsit tvoří často dvojčatěním podle tří zákonů až pseudokubické komplexy. V přírodě lze pozorovat postup srůstu od monoklinického jedince přes rombickou srostlici a tetragonální komplex až ke kubickému komplexu (obr. 2.65). Pokud na takovém komplexu zarostou zapuklé úhly, svědčí o nižší symetrii pouze zpeřené rýhování ploch.

Tabulka 2.11: Přehled dvojčatění nejdůležitějších minerálů

Soustava

minerál

dvojčatění

zákon

obr.

triklinická

živce (hl. plagioklasy)

– podle (010), často polysynteticky

albitový

obr. 2.58a

 

– dvojčatnou osou je osa b, rovina srůstu je na ni kolmá

periklinový

obr. 2.58b

monoklinická

nejčastěji podle (100) či podle (001)

   
 

živce (draselné

i plagioklasy)

– dvojčatění dle (100), srůst dle (010), penetračně

karlovarský

obr. 2.58c

 

– podle (021), kontaktně

bavenský

obr. 2.58d

 

– podle (001), kontaktně

manebašský

obr. 2.58e

 

wolframit

– podle (100), kontaktně

 

obr. 2.58f

 

sádrovec

– podle (100); méně často podle (101), hl. kontaktně

“vlaštovčí dvojčata”

obr. 2.58g

 

titanit

– podle (001), kontaktně

 

obr. 2.58h

 

pyroxeny

– podle (100), kontaktně; vzácně dle (22) nebo (101)

obr. 2.58i

 

amfiboly

– podle (100), kontaktně

 

obr. 2.58j

 

slídy, chlority

– podle (001), kontaktně, často polysynteticky

 

obr. 2.58k

 

epidot

– podle (100), vzácně podle (001), kontaktně

 

obr. 2.58l

rombická

nejčastěji podle (110) nebo podle (001)

   
 

aragonit,cerusit, stroncianit

– podle (110), penetračně i kontaktně, často polysynteticky i cyklicky

obr. 2.58m

 

hemimorfit

– podle (001) , kontaktně

 

obr. 2.64

 

staurolit

– podle (032) nebo podle (232), penetračně

 

obr. 58o

tetragonální

rutil

– podle (101), často cyklicky i polysynteticky

“kolenová dvojčata”

obr. 2.58p

 

kasiterit

– podle (101), často cyklicky i polysynteticky

“vizírová dvojčata”

obr. 2.58q

 

scheelit

– podle (100) , penetračně

 

obr. 2.58r

hexagonální

dvojčatný srůst je velmi vzácný

   

trigonální

křemen

– podle (110), krystal P + P nebo L + L, penetračně

dauphinéský

obr. 2.59c,d

   

– podle (110), krystal pravý + levý, penetračně

brazilský

obr. 2.59e

   

– podle (112), kontaktně

japonský

obr. 2.59f

 

cinabarit

– podle (0001), penetračně

 

obr. 2.58s

 

kalcit

– podle (0001), méně často podle (101) či (012)

 

obr. 2.58t

 

hematit

– podle (0001), méně často podle (101)

   

kubická

nejčastěji podle (111)

   
 

spinelidy, galenit, fluorit, stříbro, zlato, diamant, tetraedrit, sfalerit atd.

– podle (111)

spinelový

obr. 2.58u,v,w

 

pyrit

– podle (110), penetračně

“železný kříž”

obr. 2.58x

další »»


Úvod do mineralogie © 2002 autoři