Pseudosymetrie a mimesie
Krystaly některých minerálů s nižší symetrií vykazují jen malé odchylky
od symetrie vyšší. V takových případech bývají krystaly habitem podobné
krystalům s vyšší symetrií – hovoříme o tzv. pseudosymetrii. Například
u rombického minerálu aragonitu
je úhel ploch (110) : (1
0)
= 63° 48´ a úhel ploch (010) : (110) = 58°
06´. Úhly se tedy blíží 60° , takže krystaly aragonitu
se na pohled jeví jako hexagonální (obr. 2.62).
Říkáme, že aragonit tvoří pseudohexagonální
krystaly. Pseudosymetrie je u minerálů poměrně častá a vyskytuje se ve
všech soustavách (s výjimkou kubické, která má nejvyšší symetrii
vůbec).
Pseudosymetrické krystaly jeví často tendenci tvořit srostlice se zdánlivě vyšší symetrií, někdy i velmi komplikované. Takové srostlice označujeme jako mimetické a jev jako mimezii (mimezi). Například výše zmíněný aragonit často tvoří mimetická dvojčata i vícenásobné srostlice podle ploch vertikálního prizmatu {110} . Celá srostlice tak opět napodobuje hexagonální symetrii (obr. 2.63).
S mimesií se často setkáváme u krystalů hemimorfních oddělení. Např. minerál hemimorfit, krystalizující v oddělení rombicky pyramidálním, často tvoří dvojčata podle (001), čímž napodobuje rombickou holoedrii (odd. rombicky dipyramidální) – obr. 2.64. Díky mimesii zvyšují některé minerály svoji symetrii velmi podstatně. Například monoklinický minerál phillipsit tvoří často dvojčatěním podle tří zákonů až pseudokubické komplexy. V přírodě lze pozorovat postup srůstu od monoklinického jedince přes rombickou srostlici a tetragonální komplex až ke kubickému komplexu (obr. 2.65). Pokud na takovém komplexu zarostou zapuklé úhly, svědčí o nižší symetrii pouze zpeřené rýhování ploch.
Tabulka 2.11: Přehled dvojčatění nejdůležitějších minerálů
|
Soustava |
minerál |
dvojčatění |
zákon |
obr. |
|||
|
triklinická |
živce (hl. plagioklasy) |
– podle (010), často polysynteticky |
albitový |
obr. 2.58a |
|||
|
– dvojčatnou osou je osa b, rovina srůstu je na ni kolmá |
periklinový |
obr. 2.58b |
|||||
|
monoklinická |
nejčastěji podle (100) či podle (001) |
||||||
|
živce (draselné i plagioklasy) |
– dvojčatění dle (100), srůst dle (010), penetračně |
karlovarský |
obr. 2.58c |
||||
|
– podle (021), kontaktně |
bavenský |
obr. 2.58d |
|||||
|
– podle (001), kontaktně |
manebašský |
obr. 2.58e |
|||||
|
– podle (100), kontaktně |
obr. 2.58f |
||||||
|
– podle (100); méně často podle (101), hl. kontaktně |
“vlaštovčí dvojčata” |
obr. 2.58g |
|||||
|
– podle (001), kontaktně |
obr. 2.58h |
||||||
|
– podle (100), kontaktně; vzácně dle ( |
obr. 2.58i |
||||||
|
– podle (100), kontaktně |
obr. 2.58j |
||||||
|
– podle (001), kontaktně, často polysynteticky |
obr. 2.58k |
||||||
|
– podle (100), vzácně podle (001), kontaktně |
obr. 2.58l |
||||||
|
rombická |
nejčastěji podle (110) nebo podle (001) |
||||||
|
aragonit,cerusit, stroncianit |
– podle (110), penetračně i kontaktně, často polysynteticky i cyklicky |
obr. 2.58m |
|||||
|
– podle (001) , kontaktně |
obr. 2.64 |
||||||
|
– podle (032) nebo podle (232), penetračně |
obr. 58o |
||||||
|
tetragonální |
– podle (101), často cyklicky i polysynteticky |
“kolenová dvojčata” |
obr. 2.58p |
||||
|
– podle (101), často cyklicky i polysynteticky |
“vizírová dvojčata” |
obr. 2.58q |
|||||
|
– podle (100) , penetračně |
obr. 2.58r |
||||||
|
hexagonální |
dvojčatný srůst je velmi vzácný |
||||||
|
trigonální |
– podle (11 |
dauphinéský |
obr. 2.59c,d |
||||
|
– podle (11 |
brazilský |
obr. 2.59e |
|||||
|
– podle (11 |
japonský |
obr. 2.59f |
|||||
|
– podle (0001), penetračně |
obr. 2.58s |
||||||
|
– podle (0001), méně často podle (10 |
obr. 2.58t |
||||||
|
– podle (0001), méně často podle (10 |
|||||||
|
kubická |
nejčastěji podle (111) |
||||||
|
spinelidy, galenit, fluorit, stříbro, zlato, diamant, tetraedrit, sfalerit atd. |
– podle (111) |
spinelový |
obr. 2.58u,v,w |
||||
|
– podle (110), penetračně |
“železný kříž” |
obr. 2.58x |
|||||
0), krystal
P + P nebo L + L, penetračně
další »»