Krystalové agregáty

Velmi často se v přírodě vyskytují shluky krystalů jednoho minerálu, které nazýváme krystalové agregáty. Podmínkou ke vzniku agregátu je současný vznik většího počtu krystalizačních zárodků, obvykle při rychlé krystalizaci. O agregátech hovoříme jen tehdy, když krystaly srůstají nahodile, ne zákonitě. Jednotlivé krystaly tvořící agregáty mohou mít různý habitus a mohou být různě uspořádány. Podle toho rozlišujeme různé typy agregátů:

Zrnité agregáty jsou tvořeny izometrickými nebo přibližně izometrickými krystaly. Podle velikosti zrna hovoříme o jemnozrnných, střednězrnných, hrubozrnných či kusových agregátech. Agregáty natolik jemnozrnné, že jednotlivé krystaly nerozeznáme pouhým okem, označujeme jako celistvé. Málo soudržné jemnozrnné agregáty nazýváme zemité.

Krystaly protažené podle jednoho směru tvoří agregáty hrubě sloupcovité, sloupcovité, stébelnaté, jehlicovité, vláknité či jemně vláknité. Podle uspořádání krystalů rozlišujeme agregáty nepravidelně stébelnaté, rovnoběžně stébelnaté a paprsčité. Jemně vláknité nepravidelné agregáty označujeme jako plstnaté (např. azbesty).

Krystaly protažené podle dvou směrů skládají agregáty deskovité, lupenité, šupinaté, lamelární či miskovité.

Pro některé rozšířené typy agregátů se vžily speciální názvy, například :

Ledvinité agregáty jsou vláknité radiálně paprsčité agregáty s miskovitou odlučností. Mají-li hladký lesklý povrch, označují se jako lebníky (hl. u hematitu či limonitu).

Ooidy a pizoidy jsou kulovité agregáty s vrstevnatou strukturou (např. hematit, chamosit, bauxit, aragonit atd.). Rozdíl je pouze ve velikosti (ooidy do 2 mm, pizoidy nad 2 mm). Sféroidy jsou kulovité agregáty s radiálně paprsčitou stavbou. Horniny složené z ooidů (pizoidů, sféroidů) se nazývají oolity (pizolity, sférolity).

Hroznovité a krápníkovité agregáty obvykle vykazují kombinaci vrstevnaté a paprsčité stavby. Krápníky rostoucí shora dolů jsou stalaktity, zdola nahoru stalagmity, jejich spojením vznikají stalagnáty.

Agregáty dendritické či dendrity jsou rozvětvené, stromečkovité nebo mechovité agregáty, které vznikají jako výsledek kostrovitého růstu (potom jednotlivé “větvičky” svírají určitý stabilní úhel, např. u mědi nebo zlata) nebo jsou výsledkem kapilárního prosakování mineralizovaných roztoků na puklinách hornin (v tom případě bývají nepravidelné, např. u limonitu nebo wadu) – obr. 2.73.

Některé minerály se vyskytují v agregátech drátkovitých (zvláště stříbro) či plíškovitých (zlato, stříbro, měd).

Jsou-li v agregátu dutinky, rozlišujeme podle jejich velikosti agregáty pórovité, pěnovité či houbovité.

další »»