Mřížkové roviny

Každá rovina, v níž leží alespoň tři uzlové body krystalové mřížky, se nazývá mřížková rovina (tyto tři body pochopitelně nesmí ležet na téže přímce). Každý soubor vzájemně rovnoběžných mřížkových rovin se nazývá osnova mřížkových rovin (obr. 3.11). V každé krystalové mřížce můžeme vytyčit nekonečné množství osnov.

Podobně jako v morfologii, je ve strukturní krystalografii nutno popsat polohu rovin (přesněji řečeno jejich osnov) v prostoru. Používá se k tomu Millerových (Bravaisových) symbolů, které se ovšem pro odlišení od symbolů ploch a tvarů v morfologii nepíší do závorek. Osnova mřížkových rovin má tedy obecně symbol hkl. Za souřadné osy slouží základní vektory a, b, c. Indexy h, k, l Millerova symbolu osnovy strukturních rovin jsou čísla, jimiž dělíme translace a, b, c. Na obrázku 3.12 je nakreslena osnova, která dělí translaci a na třetiny, b na poloviny a c utíná v úseku 1. Symbol této osnovy bude 321.

Kolmá vzdálenost mezi dvěma nejbližšími strukturními rovinami téže osnovy se nazývá mezirovinná vzdálenost a označuje symbolem d_hkl (např. d₀₀₁, d₃₂₁). Počet mřížkových bodů na jednotku plochy mřížkové roviny se nazývá retikulární hustota. Čím větší je mezirovinná vzdálenost osnovy mřížkových rovin, tím vyšší je její retikulární hustota, jak dokumentuje obrázek 3.13. Zároveň mají osnovy s nejvyšší retikulární hustotou (největší mezirovinnou vzdáleností) nejjednodušší Millerovy symboly.

další »»