Význam izomorfie

Izomorfie je možno využít ke zjišťování teplotně-tlakových podmínek vzniku minerálů. resp. geologických těles. Izomorfní zastupování prvků ve strukturách minerálů je závislé na pT-podmínkách. Při krystalizaci nějakého minerálu se tedy vytvoří takový pevný roztok, který odpovídá panujícím podmínkám. V krystalech minerálů jsou tak (za příznivých okolností) dodnes zapsány podmínky jejich vzniku. Ze složení dvojic koexistujících, společně vzniklých, minerálů lze odvodit pT-podmínky, které panovaly při jejich vzniku – proto hovoříme o geotermometrech a geobarometrech. O významu izomorfie pro systematickou mineralogii a stavbu moderního mineralogického systému již bylo pojednáno v předchozím textu.

Izomorfie má i ryze praktický význam. Některé technicky důležité prvky tvoří vlastní minerály jen vzácně nebo vůbec ne. Takové prvky se získávají z minerálů, v nichž jsou izomorfně přimíšeny. Například indium se získává ze sfaleritu, v němž často tvoří stopové příměsi. Podobně se ze sfaleritu dobývá germanium a kadmium, hafnium ze zirkonu, thallium z pyritu, rubidium z lepidolitu, selen kromě ze selenidů i z galenitu a pyritu atd.

V technice se izomorfie uplatňuje mimo jiné při výrobě polovodičů, kdy se krystaly polovodivých materiálů (např. Si, Ge) obohacují při růstu příměsí As, Sb, Bi, In či Ga. Tím vzroste polovodivost krystalu na prakticky využitelnou míru. Jiným příkladem využití izomorfie v technice je konstrukce laserů – aktivním prvkem bývá např. syntetický krystal Al₂O₃ obohacený chromem.

další »»