Obecná mineralogie » Chemická krystalografie » Chemické vzorce minerálů a krystalochemické výpočty » Krystalochemické výpočty a vzorce
Krystalochemické výpočty a vzorce |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Krystalochemické (empirické) vzorce vyjadřují skutečné (neidealizované) chemické složení konkrétního vzorku minerálu na základě chemické analýzy. Například: – obecný vzorec skupiny granátu: R32+R23+(SiO4)3
Postup, jak z chemické analýzy vypočítat krystalochemický vzorec, se nazývá krystalochemický výpočet nebo rozpočet chemické analýzy. Je k němu třeba znát chemickou analýzu vzorku (obvykle je uvedena v hmotnostních procentech oxidů) a idealizovaný vzorec minerálu (musíme tedy vědět, o jaký minerál se jedná). Existují různé modifikace výpočtu krystalochemických vzorců u různých minerálů, v některých případech poměrně komplikované. Zde je uveden jednoduchý příklad výpočtu krystalochemického vzorce almandinu:
Vysvětlivky: 1. sloupec: oxidy analyzovaných prvků. H2O–
představuje hygroskopickou vodu, která není součástí vlastní krystalové
struktury granátu – proto se v dalším postupu neuvažuje. 2. sloupec: obsah oxidů v hmotnostních procentech. Součet je 99,90
% , což je uspokojivé (analýza je správná). Zbytek (0,07% ) připadá
na analytické chyby a na obsahy dalších, neanalyzovaných prvků. 3. sloupec: přepočet analýzy na 100,00 % . Vypočítáme poměr
100 / 99,90 = 1,0010 a údaje v druhém sloupci násobíme tímto číslem. Např.
v prvním řádku tabulky: 36,73 × 1,0010 = 36,77. Přepočet na 100 %
není při výpočtu krystalochemického vzorce nezbytně nutný. 4. sloupec: tzv. molekulové kvocienty. Získáme je vydělením
údajů ve 3. sloupci molekulovou hmotností příslušných oxidů a uvádíme
obvykle na čtyři desetinná místa. Např. v prvním řádku: 36,77 / 60,0843 = 0,6119.
Tím převedeme hmotnostní zastoupení oxidů na molární procenta. 5. sloupec: tzv. aniontové kvocienty. Údaje ve 4. sloupci
násobíme počtem atomů kyslíku v příslušném oxidu: V 1. řádku:
0,6119 × 2 = 1,2238. Součet všech aniontových kvocientů je 2,4440.
Dále vypočítáme faktor f: f = 12 / 2,4440 = 4,91.
V idealizovaném vzorci almandinu vystupuje totiž 12 atomů kyslíku.
Tento počet atomů kyslíku představuje jakousi “bázi”, na kterou při tomto
způsobu výpočtu vztahujeme počet atomů ostatních prvků (říkáme “přepočet
na 12 kyslíků”). Existují i jiné způsoby výpočtu. 6. sloupec: tzv. kationtové kvocienty. Údaje ve 4. sloupci
násobíme počtem atomů kationtu v příslušném oxidu. V 1. řádku:
0,6119 × 1 = 0,6119. 7. sloupec: počet iontů ve vzorci almandinu (vztaženo na 12 atomů kyslíku). Získáme je vynásobením kationtových kvocientů v 6. sloupci faktorem f. Výsledek se udává na dvě desetinná místa a představuje počet atomů prvků v jedné vzorcové jednotce almandinu. Krystalochemický vzorec tohoto almandinu je následující: (Fe2+2,26Mn0,47Mg0,24Ca0,05)3,02 (Al1,93Fe3+0,05Ti0,01)1,99 Si3,01O12 Je zřejmé, že výsledkem výpočtu není přísně stechiometrický vzorec s poměrem R2+: R3+: Si = 3:2:3 . Je to dáno částečně analytikou (analytické chyby, neanalyzované prvky), dílem způsobem výpočtu (např. zaokrouhlování čísel) a v neposlední řadě i skutečnou nestechiometričností minerálu. Podobné drobné odchylky od ideální stechiometrie jsou v přírodě zcela běžné jako důsledek odchylek od ideální struktury minerálů. další »» |
Úvod do mineralogie © 2002 autoři