Obecná mineralogie » Fyzikální krystalografie » Makroskopické vlastnosti minerálů » Průchodnost světla a lesk

Průchodnost světla a lesk

Při dopadu světla na povrch minerálu vstoupí vždy větší či menší část světla do minerálu. Různé minerály mají přitom větší či menší schopnost absorbovat světlo či jej propouštět. Podle průchodnosti světla rozeznáváme minerály:

    průhledné: přes úlomek minerálu lze číst text;

    průsvitné: přes úlomek minerálu více či méně prochází světlo, nelze ale pozorovat detaily (např. písmena). Některé minerály jsou průsvitné jen na hranách;
    neprůhledné: úlomek minerálu neprosvítá ani na hranách;
    opakní: neprůhledné minerály s vysokým (obvykle kovovým) leskem.

Barva procházejícího světla je opět dána přednostní absorbcí různých vlnových délek. Prochází-li všechny vlnové délky bez absorbce, je minerál čirý (průhledný a nezbarvený). Propouští-li minerál přednostně některé vlnové délky, je více či méně průsvitný a má příslušnou barvu.

Průchodnost světla pochopitelně závisí i na tloušťce absorbční vrstvy: např. makroskopicky neprůhledný minerál skoryl ze skupiny turmalínů bude při mikroskopickém pozorování v tenké destičce (výbrusu) průsvitný. Zde hovoříme o průchodnosti světla při pozorování pouhým okem nebo běžnou lupou!

Lesk

Část dopadajícího světla, která se odrazí od povrchu minerálu, způsobuje jeho lesk. Čím více světla se při dopadu obrazí, tím má minerál větší odrazovou mohutnost. Rozeznáváme následující druhy lesku:

- Lesk kovový mají opakní minerály s vysokou odrazovou mohutností (kovy a mnohé sulfidy – např. pyrit, galenit, pyrhotin, antimonit atd.).
- Lesk polokovový mají průsvitné minerály s vysokou odrazovou mohutností (mnohé oxidy – např. wolframit, kasiterit, chromit apod.).
- Lesk nekovový mají průhledné až neprůhledné minerály s nízkou odrazovou mohutností. Rozeznáváme několik typů nekovového lesku:
- Lesk diamantový mají průhledné či průsvitné minerály s velmi vysokým indexem lomu (diamant, sfalerit).
- Lesk skelný mají průhledné a průsvitné minerály se středním a nízkým indexem lomu (např. křemen, živce).
- Lesk perleťový vzniká u některých minerálů s dokonalou štěpností. Na štěpných trhlinkách dochází k interferenci a k úplnému odrazu světla. Výsledkem je lesk podobný perleti (např. sádrovec, mastek, kalcit).
- Lesk mastný či voskový (např. opál).
- Lesk matný vzniká např. na lomných plochách minerálů s nízkým indexem lomu. Je charakteristický rovněř pro jemnozrnné agregáty minerálů. Jemnozrnné agregáty zcela bez lesku označujeme jako zemité.
- Lesk hedvábný mají často vláknité agregáty minerálů (např. sádrovec, amfibolové i chryzotilové azbesty atd.).

Odrazová mohutnost je důležitým diagnostickým znakem rudních minerálů. Číselná hodnota odrazové mohutnosti se nazývá index odrazové mohutnosti či index odrazu. Měří se speciálními fotometry a vyjadřuje se v procentech jako poměr intenzit odraženého a dopadajícího světla na nabroušenou plochu minerálu (podrobněji v kapitole 5.3.4).

další »»


Úvod do mineralogie © 2002 autoři