Klinozoisit

Ca₂Al₃(SiO₄)(Si₂O₇)O(OH)
monoklinický(2/m)
řada epidotu

[klinocojzit]. Tvoří pevné roztoky s epidotem (izomorfní zastupování Fe–Al), je dimorfní se zoisitem. Je šedý, šedozelený, narůžovělý, fialový; skelně lesklý, dokonale štěpný podle {001}, průsvitný nebo neprůhledný. Má nerovný lom, šedavě bílý vryp. Tvrdost 6,5, hustota 3,36 g.cm^–3. Vytváří sloupcovité xx protažené podle osy b, zrnité a celistvé agregáty.

Výskyt: Vzniká v prostředím chudším Fe v obdobných podmínkách jako epidot: v bazických horninách metamorfovaných ve facii zelených břidlic a facii amfibolitové, okoložilnou alterací bazických hornin, v erlanech, v některých typech pegmatitů a na žilách alpské parageneze.

Použití: –.

Poznávací znaky: Šedá či šedozelená barva; stébelnaté agregáty, složené z dokonale štěpných skelně lesklých krystalů. Někdy jej lze snadno zaměnit s epidotem.