3. Mineralogický systém

Klasifikace minerálů prošla dlouhým a komplikovaným historickým vývojem, na jehož konci je dnešní krystalochemický systém založený na krystalové struktuře a chemickém složení minerálů. Zatímco v biologii je systém organizmů často znázorňován jako "strom", z jehož "kmene" se v čase postupně odštěpují "větve" nižších taxonomických jednotkek až na úroveň druhů, mineralogickému systému tento vývojový aspekt zcela chybí. Mineralogický systém si lze asi nejlépe představit jako skříň se zásuvkami a krabičkami, v níž jsou uloženy jednotlivé minerály na základě dohodnutých kritérií: složení a struktury. Ve srovnání s biologií mají tedy systematické otázky v mineralogii podružný charakter, nicméně vhodně vystavěný systém umožňuje snadnější orientaci ve velkém množství dnes známých minerálních druhů.

V současné mineralogické literatuře se používají nejčastěji dva systémy, oba založené na krystalochemickém základě: systém Danův (Dana´s System of Mineralogy, 1. vydání 1835) a systém Strunzův (Mineralogische Tabellen, 1. vydání 1941). Oba systémy vycházejí z podobných zásad a dospívají k obdobným výsledkům, rozdíly mezi nimi jsou spíše formálního charakteru. Jiné systémy, založené např. na genetické nebo čistě strukturní klasifikaci minerálů, se používají jen zcela výjimečně.

V naší literatuře dnes nejobsáhlejší zdroj informací o minerálech představuje vynikající Encyklopedický přehled minerálů (Bernard, Rost a kol., 1992), založený na upraveném Strunzově systému. Tento přehled je každoročně doplňován nově popsanými minerály v Bulletinu mineralogicko-petrografického oddělení Národního muzea. Vynikajícím zdrojem informací o minerálech jsou rovněž některé internetovské stránky, mezi nejlepší patří projekty Athena a Mineralogy Database.

V této učebnici je použit mineralogický systém podle Bernarda, Rosta a kol. (1992), místy poněkud zjednodušený pro potřeby výuky a zredukovaný na úroveň odpovídající kurzu pro začátečníky. Podrobněji jsou probrány jen minerály důležité z hlediska stavby zemské kůry (horninotvorné minerály) a minerály technicky důležité (rudní a nerudní suroviny).

Základem tohoto systému je roztřídění minerálů do 10 tříd podle aniontové části vzorce. Každá třída se dále (podle stanovených kritérií) dělí na oddělení a ta dále na skupiny a řady, v nichž jsou konečně zařazeny jednotlivé minerály resp. minerální druhy, nejnižší jednotky mineralogického systému. Do řad jsou dávány zejména minerály izotypní (se strukturou stejného typu) a izomorfní (se schopností tvořit směsné krystaly), do skupin minerály homeotypní (nejsou izotypní, ale mají podobnou geometrii mřížky) a heterotypní (mají zcela odlišné struktury).

další »»