1. třída: prvky

cca 110 minerálů, tj. 3 % všech dnes známých minerálů (údaj k r. 2002)

Prvek je definován jako látka složená z atomů se stejným protonovým číslem. Zemská kůra je tvořena prvky s protonovým číslem 1 (H) - 92 (U). Jen malá část prvků se však vyskytuje v přírodě v ryzím (nesloučeném) stavu: Ag, As, Au, Bi, C, Cd, Cu, Fe, Hg, In, Ir, Ni, Os, Pb, Pt, Re, Rh, Ru, S, Sb, Se, Sn, Te, Zn; většina z nich byla nadto nalezena jen velmi vzácně. Mezi minerály nejsou formálně řazeny plynné prvky v atmosféře (O2, N2, vzácné plyny). Slitiny kovů, karbidy, silicidy, nitridy a fosfidy patří téměř bez výjimky k velmi vzácným minerálům.

Výskyt ryzích prvků v zemské kůře je dán především jejich chemickou afinitou ke kyslíku a k síře: prvky s vysokou afinitou k O a S (např. alkalické kovy, kovy alkalických zemin) se jako minerály nevyskytují vůbec, naopak prvky s nízkou afinitou (Au, platinoidy) tvoří jen zřídka sloučeniny a vyskytují se většinou v ryzí formě.

Prvky se v mineralogii, podobně jako v chemii, rozdělují na kovy, polokovy a nekovy. Charakteristickými vnějšími znaky kovů jsou kovový lesk, relativně nízká tvrdost (3-4), vysoká hustota, vysoká elektrická a tepelná vodivost, kujnost a tažnost (tyto vlastnosti jsou dány kovovou vazbou mezi atomy). Struktury kovů jsou velmi jednoduché, lze je interpretovat jedním ze dvou nejtěsnějších směstnání stejně velkých koulí (krychlová plošně centrovaná buňka u Cu, Ag, Au, Pt, hexagonální buňka u Zn, Cd, Ru, Os). Výjimkami jsou železo s krychlovou prostorově centrovanou mřížkou a rtuť, která je za normální teploty kapalná. Pro kovy je typické časté vytváření pevných roztoků (např. Fe-Ni, Pt-Rh-Ir-Pd-Fe, Au-Ag-Cu). K polokovům řadíme As, Sb a Bi plus jejich pevné roztoky, všechny trigonální. Jsou to nepříliš rozšířené minerály, bez praktického významu. Pro nekovy je charakteristické vytváření polymorfních modifikací: síra tvoří v přírodě tři modifikace, uhlík čtyři (dvě z modifikací uhlíku, grafit a diamant, jsou učebnicovým příkladem závislosti fyzikálních vlastností látek na jejich struktuře). Ostatní nekovy se v ryzí formě v přírodě vyskytují jen velmi vzácně, ekonomický význam mají jen síra, grafit a diamant.

zpět na třídy » »