Titanit
CaTi(SiO4)O
monoklinický(2/m)
[ tytanyt] , synonymum sfén. Může obsahovat příměsi Mn, Mg, Fe, Al, Cr, Zn, Nb, prvků vzácných zemin. Je nejčastěji hnědý, žlutý, šedý, černý, velmi silně lesklý, obvykle jen nezřetelně štěpný podle {110}. Tvrdost 5–5,5, hustota 3,45–3,55 g.cm–3. Má lasturnatý lom, bílý vryp. Vyskytuje se v podobě nejčastěji tabulkovitých nebo čočokovitých xx, často kontaktně zdvojčatělých podle (100). Méně často tvoří zrnité agregáty.
Výskyt: Je obvyklým akcesorickým minerálem magmatických hornin (dioritů, tonalitů, syenitů, gaber, nefelinických syenitů aj.; tvoří asi 0,3 % hmotnosti magmatitů). Hojný je v pegmatitech s vyšším obsahem Ca a na žilách alpské parageneze. Méně častý je v bazaltech a v andezitech. V metamorfních podmínkách vzniká hlavně na kontaktech mramorů a žul a ve skarnech, méně v amfibolitech, zelených břidlicích a mastkových břidlicích. Velmi často se vyskytuje jako součást těžké frakce v rozsypech.
Použití: Zdroj Ti, výroba barev (Ti-běloba).
Poznávací znaky: Hnědé nebo zelené silně lesklé zarostlé nebo narostlé xx tabulkovitého tvaru, často zdvojčatělé.
